Trenéři

Honza Bielik (Johny Alaskan)
Sportovní nadšenec do běhání a canicrossu. Má za sebou širokou škálu výkonostnního běhání s rekordem 16:27 na 5000m. Hnacím motorem v trénování svěřenců je ten nejkrásnější pocit, kdy si splní cíl, ohlédnou se za tou dřinou, kterou dokázali a řeknou si, že to stálo za to! S Honzou se naučíš zdravému běhu a doběhneš do svého cíle

Markéta Myslivcová
Sportuji od malinka, ale běh jsem ráda neměla, běhala jsem jen abych urdžela kondici a postavu. Pak jsem ale poznala canicross a do běhu se zamilovala. Canicross běhám od roku 2015, brzy jsem začala dělat veřejné výběhy a když jsem načerpala zkušenosti, začala jsem s tréninky a kurzy. Nejvíce mne baví práce s lidmi, kteří teprve přicházejí canicrossu na chuť a chtějí vstoupit do tohoto světa pravou nohou. Nejduležitější je pro mě zdravý a spokojený pes, kterého práce baví, a páníček, který se sportem neničí.

Míra Burian
Již od mala rád sportuji, fotbal mě nijak neoslovil, tak jsem začal s basketbalem, u kterého jsem vydržel do konce základní školy. Pak mi najednou šlo běhání a tak jsem se dal na dráhu atleta. S atletikou jsem procestoval kus světa díky reprezentaci ČR s běžeckou specializací na trati 800 metrů (tzv. půlka), která se pro mě stala i osudnou. U atletiky jsem vydržel až do zranění přetržené achilovky a od té doby se mi změnil život o 180 stupňů. U atletiky jsem zůstal, ale už jen okrajově, důležitější pro mě bylo předat své zkušenosti dál. Proto jsem začal dělat trenéra jak atletickým oddílům, kondičním běžcům tak i kondiční přípravy florbalistům či fotbalistům. Nyní se snažíme rozběhat okolí Uherského Hradiště a Uh. Brodu a naučit je běžecké gramotnosti. Mou největší vášní je spojení fyzického cvičení, kruhových tréninků a tréninků běžecké techniky. Nejraději vidím, když dá člověk do tréninku maximum, protože ví, že odpočívat se dá doma ;) :D

Kamča Hrbáčová
Běhaní jsem začala mít ráda až v dospělosti, s během začala za covidu díky online výzvám a už dlouho jsemsi přála psa.... Když přišla možnost stát se ambasadorem canicrossu, skočila jsem po ní skoro bez rozmyslu! Rozbíhám Prahu spolu s křížencem maliňáka Joníkem už přes dva roky a pořád mě to ohromně baví. Díky Joníkovo reaktivnosti jsem získala spoustu užitečných zkušeností jak pracovat s "problémovými" psy a moc ráda vám s čímkoliv poradím. Mám za sebou dvě větší běžecké stopky, takže dokáži poradit i s péčí mimo běh a s kompenzačním cvičením. Těším se, až předám své zkušenosti a pomůžu vám se rozběhnout a už s tím nepřestat.

Františka Sobotová
Sport je pro mne srdeční záležitost a to ve všech možných podobách. Stejně to mám i se psy. Není tedy divu, že jsem v canicrossu našla velice rychle zalíbení. S Kájou, mým čtyřnohým parťákem, běháme už nějaký ten pátek. Pár lidí jsme zvedli ze židle jako ambasadoři a nyní nastal čas se posunout dál a své zkušenosti předávat v roli trenéra. Kladu důraz především na bezpečný a zdravý canicross, v rámci tréninků mi nejde o trhání časových či dálkových rekordů - naopak. Zaměřuji se především na správnou (spolu)práci s pejskem, aby si to užil jak pán, tak i jeho chlupatý psí kamarád. I proto vedu lekce určené začínajícím canicrossařům, kteří se chtějí naučit běhat se svým psem zdravě a bezpečně.

Adéla Škvrnová
Sportuji od malička - od koní, přes atletiku, softball a agility až k mushingu. Jsem vystudovaný kynolog, psi jsou mou vášní a provází mě již od narození.
Závodit jsem začala v roce 2017 na Mísečkách se svou setřicí Brigitte. Ta mě protáhla všema mushingovýma disciplínama a ukázala mi všechny radosti i strasti tohoto krásného sportu. Poznala jsem spoustu báječných lidí a individuální mushing už neopustila. Zjistila jsem, jaké je to jezdit s Evropskými saňovými blázny a už je mám doma taky. Baví mě závodit. Baví mě trénovat. Neskutečný zápal mých psů mi dodává tu správnou šťávu makat i na sobě. Miluji spojení cyklistiky a kynologie a proto nás asi nejčastěji uvidíte v bikejoringu. Díky psům si plním sportovní sny.

Verča Dudková
S canicrossem jsem začínala v r. 2013 v Plzni pod vedením Honzy Bielika (Johnny Alaskan), od r. 2015 pořádám s Tomášem Kočím canicrossové výběhy a v současné době i kurzy pro začátečníky v Olomouci. Kromě canicrossu trénuji i agility a zkušenosti mám i s trénováním flyballu - odtud také pochází můj zájem o péči o pohybový aparát psa a s tím související činnosti.

Vojta Fryč
Sport je součástí mého života odjakživa, a to zejména vše, co je spojeno s během. K canicrossu jsem přišel náhodou, když jsem hledal způsob, jak unavit svého psa, a začal jsem s ním běhat. Časem jsem zjistil, že se jedná o sport, a to mě přivedlo k RČ. Protože se chci v životě neustále zlepšovat, stát se trenérem bylo přirozenou volbou. Nejdůležitější je pro mě souhra psa a člověka a to je taky to, co chci ostatním předávat na trénincích v Přerově. Vidět totiž spokojené tváře běžců a jejich psů po tréninku je pro mě největší odměnou.

Pavla Hrníčková
Se psy sportuji už od roku 2014. Začínala jsem s Parson Russel Teriérem, se kterým jsem běhala canicross, postupně do naší smečky přibývali i ohařky a Evropští saňoví psi, se kterými se aktuálně věnuji hlavně zapřahání před kolo a koloběžku. V Rozběháme Česko mě můžete potkat především na kempech, víkendovkách a dalších vzdělávacích akcích. Nejvíce mě baví předávání zkušeností úplným nováčkům. Mezi mé největší úspěchy patří například zlatá medaile z mistrovství světa v bikejöringu i ve scooteringu.
---

Ivča Šnoplová
Jsem běžkyně každým coulem. Běhání je něco, co mě baví a naplňuje. Snažím se všem ostatním ukázat, co na běhu mám tak moc ráda. Ráda experimentuju, možná i proto mám za sebou 24 hodinový závod, kde jsem zdolala 182,5 km, ale i rychlé 3 km na dráze. I díky tomu dokáži dobře poradit s tréninkem na „jakoukoliv" distanci. Vlastní zkušenosti jsou jedna věc, avšak vzdělání je nedílnou součástí každého dobrého trenéra. Momentálně jsem držitelka běžecké licence - trenér kondičního běhu II. třídy, také mám za sebou kurzy kineziotapingu, výživy pro sportovce a mnoho dalších. Zaměřuji se zejména na zdravý běh a na zvyšování kondice mých svěřenců.

Míša Srchová
Se sportem jsem začala už jako malá a rodinné zázemí tomu nedalo jinak, než abych hrála lakros. Tomu se věnuji do dnes jako reprezentant, hráč a trenér. Na Karlově Univerzitě jsem vystudovala tělesnou výchovu a výchovu ke zdraví.
S canicrossem jsem se seznámila v roce 2012. Začala jsem běhat se svou maďarskou ohařkou Angee a pak s ohařoidním nalezencem Missy.
Od roku 2013 jsem se účastnila mistrovství světa i Evropy právě v canicrossu a přivezla jsem si několik medailí. Na kontě máme i vítězství z TDM.
V současné době mám doma 2 psy plemene ESP. Pedra a Rica. Věnuji se s nimi především canicrossu, ale velmi oblíbená disciplína je skijöring.
Za svou “kariéru” jsem závodila s mnoha různými psy. Ráda bych jako trenér předávala své zkušenosti dalším canicrossařům a pomohla jim najít cestu k vytčenému cíli. V Praze dělám pravidelné tréninky pro pokročilé a ráda se sejdu i individuálně.

Lenka Burianová
Lenka je běžkyně tělem i duší. Je mnohaletým zkušeným závodníkem, ale také trenérkou atletiky ve známem klubu Slávia, kde se zaměřila na ty nejmenší i dorost. Jako máma i jako trenér chce vést děti k lásce k pohybu a naučí vaše děti běžecké základy formou hry a zábavy.

Markéta Horáková
Miluju běh a běh je mojí vášní. K intenzivnímu běhání mě před cca 10 lety přivedla moje fenka Border Collie. Protože jsem se chtěla zlepšit i běžecky, tak jsem se
zhruba v té době přidala do skupiny běžců pod vedením Tomáše Ondráčka v Brně. Byla to pro mě úžasná zkušenost. Dal mi výborný základ, jak v tréninkách na dráze, v technice běhu, tak i běhání v kopcích. Další trenéři, kteří mě ovlivnili byl Jarda Dušil a Zuzana Ožanová. A v neposlední řadě i Honza Bielik, se kterým jsem absolvovala Kurz trenéra běhu Rozběháme Česko, který se zaměřuje na zdravý běh.
Ráda běhám se svým psem canicross a sama traily v kopcovitém terénu. Můj zatím nejdelší závod byl na 31 km. Zaběhnu si i kratší závody, ale závody na delší vzdálenost mě prostě hrozně lákají.
Nejsem sice profesionální atlet, ale tělem i duší hobby běžec jako vy. Ráda vás provedu od úplných začátků až po pravidelný běh, který si zamilujete!

Marcela Soukupová
Pohyb beru jako klíč ke kvalitnímu životu v jakémkoliv věku, pokud se dělá zdravě, s radostí a s respektem k sobě samému. Před několika lety jsem se rozhodla, že chci tuhle radost předávat dál. Ukázat, že hýbat se může opravdu každý a pomoci těm, kteří si myslí, že to nedokážou. Zkrátka probudit ten hlas, který místo našeptávání "to nejde", zakřičí "zvládnu to!" Myslím, že se mi to u spousty zarytých "odpůrců" jakýchkoliv sportovních aktivit podařilo a jsem nadšená z progresu, který je na nich na první pohled vidět. Lidské tělo je totiž neuvěřitelný mechanismus, který dokáže neskutečné věci - pokud mu to hlava dovolí :)

Andrea Hanafi
Andrea je sportovec tělem i duší, od dětství vyzkoušela mnoho sportů. Nejdéle vydržela u tance, který ji doprovází životem přes 20 let. Od funky a street dance se dostala k něžnějšímu výrazovému tanci, který ji zavedl ke vzdušné akrobacii na obruči (aerial hoop), kterou dokonce několik let společně s jógou učila. V té době také objevila lásku k běhu a již 13 let o sobě může hrdě říkat, že je "běhnou."
Ráda posouvá své hranice, ale také miluje motivovat ostatní, aby setrvali a nevzdávali své snažení. Běhá nejen sama, ale také se svými čtyřnohými parťáky a canicross považuje za úžasnou disciplínu na upevnění vztahů.
Jako mámu a předškolního pedagoga ji ovšem nejvíc těší to nadšení, se kterým s ní vybíhá její malá dcerka.
Jak sama říká: "předávat lásku k pohybu je úžasné a ta kterou dáme dětem se jim v životě mnohokrát v dobrém vrátí."

Dáša Kafková
Dáša je trenérkou kondičního běhu 1. třídy a trenérka atletiky žactva TJ Sokol Říčany a Radošovice.
Běh se stal součástí a vášní jejího života, kterou ráda předává dál.
Jako trenérka malých atletů se snaží vést děti k radosti z pohybu, rozvoji pohybových dovedností a správného běhu formou zábavy a her.
Andrea Hanafi
Andrea je sportovec tělem i duší, od dětství vyzkoušela mnoho sportů. Nejdéle vydržela u tance, který ji doprovází životem přes 20 let. Od funky a street dance se dostala k něžnějšímu výrazovému tanci, který ji zavedl ke vzdušné akrobacii na obruči (aerial hoop), kterou dokonce několik let společně s jógou učila. V té době také objevila lásku k běhu a již 13 let o sobě může hrdě říkat, že je "běhnou."
Ráda posouvá své hranice, ale také miluje motivovat ostatní, aby setrvali a nevzdávali své snažení. Běhá nejen sama, ale také se svými čtyřnohými parťáky a canicross považuje za úžasnou disciplínu na upevnění vztahů.
Jako mámu a předškolního pedagoga ji ovšem nejvíc těší to nadšení, se kterým s ní vybíhá její malá dcerka.
Jak sama říká: "předávat lásku k pohybu je úžasné a ta kterou dáme dětem se jim v životě mnohokrát v dobrém vrátí."